Výhřevnost jednotlivých dřevin

Úplně základní a stěžejní pojem je výhřevnost. Základní jednotkou výhřevnosti, nejčastěji používanou u paliv pro výtápění domu, je MJ/m3 nebo MJ/kg. Což znamná milion Joulů (jednotka práce nebo energie) na metr krychlový nebo kilogram.

Laicky řečeno nám tato jednatka ukazuje kolik tepla z daného dříví můžeme získat, resp. kolik tepla dané palivo při spálení uvolní. Odvíjí se především od typu dříví, jeho kvality a vlhkosti. Obecně platí, že čím tvrdší dříví, tím větší výhřevnost. To je dáno především hustotou dříví. 

Pozor - pro porovnání jednotlivých druhů dřevin se výhřevnost musí vztahovat k objemu. Pokud by  se vztahovala na jednotku hmotnosti (MJ/kg) - přílíš mnoho informací pro porovnání nezískáme - viz poslední odstavec.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                Tabulka výhřevnosti různých paliv.

palivo

výhřevnost

palivové dříví

13,12 MJ/kg

benzín

43,59 MJ/kg

nafta

42,61 MJ/kg

svítiplyn

14,50 MJ/m3

hnědé uhlí

10-17 MJ/kg

černé uhlí

21-31 MJ/kg

papír

14,11 MJ/kg

koks

28-37 MJ/kg

                                                     Tabulka výhřevnosti dřevin.

dřevina

výhřevnost

topol

6540 MJ/pln

dub

11050 MJ/pln

buk

10830 MJ/pln

habr

10970 MJ/pln

akát

11850 MJ/pln

smrk

7350 MJ/pln

borovice

9250 MJ/pln

jedle

8040 MJ/pln

olše

8260 MJ/pln

 /k zamyšlení - v první tabulce je uvedena výhřevnot palivového dříví obecně jako 13,12 MJ/kg, kdežto v druhé tabulce vidíme u každého druhu dříví jinou výhřevnost. Jak je to možné? Pokud se podíváme ještě výše na hmotnosti dříví, zjistíme se výhřevnost stoupá přímou úměrou, co klesá hmostnost dříví. Z toho tedy vyplývá že v přepočtu na kilogram mají všechny druhy dříví velmi podobnou výhřevnost, ale díky různě hmotnosti (hustotě) dosáhnou různé výhřevnosti pokud ji počítáme na objem dříví. Velmi podobné dětské hádance: Co je těžší? kilo peří nebo kilo železa? - Co má větší výhřevnost? kilo topolu nebo kilo dubu? více v posledním odstaveci.

  • Vlhkost a její vliv na výhřevnost

Čím vlhčí dříví, tím menší výhřevnost, ale proč? Je to způsobeno tím, že část uvolněného tepla ze spálení dříví je použita pro odpařování vody ve dřeve, tím pádem ho pro Vás zůstává méně. Topit mokrým dřevem se zkrátka nevyplatí. Čerstvé dříví má vlhkost kolem 50%, sušené zhruba 20% a uměle dosušit se dá na cca 5%.

V tabulce je uveden příklad na měkkém dřevě.

vlhkost

výhřevnost

váha

1%

18,56 MJ/kg

355 kg

10%

16,40 MJ/kg 

375 kg

20%

14,28 MJ/kg 

400 kg 

30%

12,18 MJ/kg 

425 kg 

40%

10,10 MJ/kg

450 kg 

50%

8,10 MJ/kg 

530 kg 

 

  • Rychlost a teplota hoření palivového dříví

Musíme ovšem zmínit, že různé druhy dříví hoří různě rychle a při různé teplotě. To znamená že se teplo z něj uvolňuje buď postupně nebo rychleji. Z toho se odvíjí, jak rychle budete muset chodit přikládat, ale také je to důležité pro to, jaká bude teplota v ohniští a od toho se dále odvíjí jak dobře palivo vyhoří a kolik bude popelu - viz popelnatost.

Zejména i starších kamen nebo kotlů, ale i u levnějších nových je velký problém u rychle hořícího dřeva, že velká část tepla doslova vylétne komínem !!

  • Popelnatost palivového dříví

Posledním, ale neméňe důležitým faktorem je popelnatost. Jednoduše kolik popela nám po spálení dříví zůstane v kamnech. Je uváděno procentuálně v poměru objemu popelu vůči objemu přiloženého dříví. Obecně při vyšších teplotách dochází k lepšímu (účinějšímu spalování) a popelnatost klesá.

  • Shrnutí

I když se zdá být rozdíl výhřevnosti mezi jednotlivými druhy dřeva velký, ve výsledku (jak jsme si dokázali pod tabulkou výhřevnosti dřevin) je v přepočtu na kg výhřevnost všech druhů dříví přibližně stejná. Výhřevnost různých dřevin se tak liší pouze v předpočtu na objem. Ceny palivového dříví jsou od tohoto také odvozovány.